ZENO KAPRÁL (1941)
DVEŘE
Jsem u dveří a tolik se mi nechce
do domu vstoupit, zaklepat.
Jako bych chvilku otálet měl ještě,
pod stříškou z loubí s duší stát.
do domu vstoupit, zaklepat.
Jako bych chvilku otálet měl ještě,
pod stříškou z loubí s duší stát.
Jsem u dveří a nerozhodně zvedám
ruku, hned zase spustím ji.
Tak dřevo mezi mnou a tím co hledám
nás spolehlivě rozdělí.
ruku, hned zase spustím ji.
Tak dřevo mezi mnou a tím co hledám
nás spolehlivě rozdělí.
Jsem u dveří a nebojím se toho,
proč tedy nejít domů hned?
Je útulný a pokojů má mnoho,
v každém lze tělu pohovět.
proč tedy nejít domů hned?
Je útulný a pokojů má mnoho,
v každém lze tělu pohovět.
Jsem u dveří a dům mi říká pane.
Třeba ho teprv stavět mám.
Široké zdi a krovy skampované,
do chodby běhoun pákistán.
Třeba ho teprv stavět mám.
Široké zdi a krovy skampované,
do chodby běhoun pákistán.
jak dračkám, peří na peří,
tam, uvnitř domu. Pusu za mnou pošli!,
až vejdu. Už jsem u dveří.
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου