ΒΙΤΙΕΣΛΑΒ ΝΕΖΒΑΛ: ΑΣΜΑ ΑΣΜΑΤΩΝ

VITĚZSLAV NEZVAL (1900-1958)

PISEŇ PÍSNÍ

Tvé oči dva výstřely naslepo
Dva výstřely naslepo které se neminuly cíle
Dva výstřely naslepo za rohem ulice kudy jsem šel
Jak vězeň hledající konec dvora
Tvé oči dvě pouťové frkačky
Dva kolotoče v dáli
Dva zvony
Dvě pečetě
Tvé oči dva náprstky bolehlavu
Tvé oči dva roubíky aby se věčně mlčelo
Dva proutěné koše
Dvě zkumavky
Dvě kolečka mosazných hodin
Tvé oči dva blatouchy
Tvé oči dva štěpné rýmy
Tvé oči dva polní bubínky
Dva smutné pohřby dva skoky s okna
Tvé oči dvě noci beze sna
Jak lékárnické vážky
Jak dvojitá ručnice
Jak dvojí sbohem
Tvé oči jak dva květy kaktusu
Jak jediná činka
Jak dvojdílný román
Jak přetržená růže
Jak obratník raka s obratníkem kozoroha
Jak falešný dukát vedle pravého dukátu
Jako dvě brzdy
Jak moře a země jak blíženci jak dvojí nesmělý povzdech
Tvá ústa jsou rudý řád
Před nímž se smeká a stojí ve špalíru
Když se vzdaluješ doprovází tě vpravo hleď
Všech kdož ti vzdali přísahu
Tvá ústa jsou hebká sametka
Která se ráda naklání k tabákovníku
Výbuch kráteru sopky růží
Moucha slunečních úpalů
Tvá ústa dvě troucí se rybky
Křesadlo s hubkou
Mlýnek na koření
Tvá ústa dvě čestné stužky
Tvá ústa jsou řeřavé uhlí na němž pálím své vzpomínky
A veliká masožravá květina
Kohoutí hřeben
Ranní ovocný chlebíček
Tvá ústa jsou krvácející lanýž
A letní úl
Tvá ústa jsou záhadný monogram
Tvá ústa jsou rudě natřený člunek
Tvá ústa jsou cukřenka
Ale také pole vlčích máků v němž rozestavili sochy
Tvá ústa jsou zlatý kolovrat
Mořské dno kráter na Měsíci
Tvá ústa jsou schránka na perly
Zapečetěná poslední vůle
Hořící raketa
Víčko od hodinek
Tvá ústa jsou zatmění Měsíce
Zatmění Slunce
Zatmění Venuše a Země
Tvé ruce jsou nůžky jimiž přestřihuješ můj sen
Tvé ruce pavoučice
Zatím co tvá ramena se chvějí jako páv
Tvé ruce jsou ledové obklady
Tvé ruce jsou poupata
Tvé ruce jsou kapky deště
Na ňadrech která tvoří vír
Tvá ňadra jsou přeludy
Jak pýchavka dýmná
Tvá ňadra jsou jak cyklon pod nímž se skrývají dva rubínové plameny
Tvá ňadra jsou vosí hnízdo
Přesýpací hodiny dvě hromádky krupice
Zmrzlý pták
Tvá ňadra jsou dvě olejové lampičky
Dvě rukojmí svázaná do kozelce
Elektrické šipky
Vroucí smetana
Tvá ňadra jsou hadi vyhřívající se na výsluní
Dva korky na vodě
Dvě osamělé houby
Tvá ňadra vztyčená jak dikobraz
Tvá odlétající ňadra
Tvá ňadra jsou dvě kamelie v rukou noci
Dva holubi v prstech zloděje
Dvě pampelišky
Tvá ňadra jak dvojhlasná vánoční rolnička
Jak opál
Jak dvojí prásknutí bičem
Jak mladý květák
Jak dva uzly na šátku
Jak východ a západ Slunce jak východ a západ Venuše a Jupitera
Tvé břicho je kulový blesk
S vůní připálené kadeře
Tvé břicho je rákosový žebřík
Mořská bouře a nejsmutnější úskalí
Tvé břicho je havěť s hřebenem krocana
Ohromná pijavice
Smyk na náledí
Tvé břicho je vodní kopřiva
Křenový lupen anebo ohnivý jazyk
Tvé břicho je mlýn
Kolo na lámání údů
A také mlýnské kolo drtící utopence
Bílá veš s kusadly sepjatými k modlitbě
Tvé břicho je plavená křída
Hnětený chléb rozpálená vidlice
Klokan přezimování
Slepé zrcadlo a podmořský večer
Tvé břicho mrak před bouří
Rybník uprostřed měsíční noci
Tvé břicho z organtinu politého černým inkoustem
Tvé ženství je zázračný klam
Bahenní plamen nebo šalvěj
Tvé ženství je puklá vrbová píšťalka
Vlhké milující oko
Libelula
Citlivka
Tvé ženství je svatojánská muška v srdci stolistky
Jsi jako z bezové duše
Jak z bílých vláken asbestu rozpáleného v ohni
Jak ze směsi magnoliového těsta a tmavé žitné mouky
Jak z červotočiny růžového mahagonu
Tvé nohy jsou utkáním dvou blýskavic
Dvou zdlouhavých řek
Dvou spleenů
Tvé nohy jak vírníci
Jak výbuchy magnesia
Jak zimní noci
Jak dlouhé rovnice
Tvé nohy jak opilá vinobraní
Jak tanec přístavu
Tvé nohy jak válka
Tvůj klín je plamen pájky
Let motýla lodní šroub
Tvé boky jsou kavalkáda
Tvé boky jsou Geislerovy trubice
Tvé boky jsou sama lenost
Hluk vřetene stín violy
Tvé čelo je jiskra
Tvé zuby jsou lis
Tvé uši jsou zbloudilé otazníky
Tvůj krk je vodopád
Jsi jako den přecházející v noc noc přecházející v den den přecházející v přelud