Τετάρτη 8 Ιανουαρίου 2014
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο ΚΑΡΕΛ ΚΡΥΛ
Τρίτη 16 Φεβρουαρίου 2010
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο ΚΑΡΕΛ ΚΡΥΛ
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο KAREL KRYL
VŮNĚ
V tůni nad mlýnskou strouhou vteřinu pouhou zdrží se proud
z výru nad bílou hrází rašící mlázi vyráží z pout
louky červených máků pod křídli ptáků oněmělých
had co kůži si svléka z medu a mléka voněl mě líh
Výsměch a potíže z kázní jsme snílci a blázni tří generací
s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací
v bronzu jen tyčí se kopí lev uši své klopí tak kdo by se bál
nečiny značené vinou se dějinami vinou
ó bože co dál?
Vůně potu a kůže nad něhou růže cynický smích
lásko na konci léta osudy spléta ledový sníh
vůně vody a prádla chlastu a žrádla k opojení
lež a zrosený džbánek pro mdlobný spánek pokolení.
Výsměch a potíže z kázní jsme snílci a blázni tří generací
s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací
v bronzu jen tyčí se kopí lev uši své klopí tak kdo by se bál
nečiny značené vinou se dějinami vinou
ó bože co dál?
Schůzku nahradíš schůzi belhánim chůzi povykem klid
vůne piva a kvásku nahradí lásku boha a cit
klec co náhraška křídel kulturni přídel za umění
dálky v zrcadle sklínky z prolhané skřínky na civění
Výsměch a potíže z kázní jsme snílci a blázni tří generacií
s vráskami rytými dobou čas zmařený mdlobou se nenavrací
nečiny značené vinou se dějinami vinou co dělat že máš
navzdory otcům a synům se odhodlat k činům kde domov
Πέμπτη 7 Ιανουαρίου 2010
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο ΚΑΡΕΛ ΚΡΥΛ
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο KAREL KRYL
PLAVÁČEK
Tiché listy lísek, třetí kniha běd,
jako v zubech písek skřípou slova vět,
šarlat vlčích máků v němém osení,
ztichly hlasy ptáků v mlčení.
Světle bledým nebem svítí větve bříz,
pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
ticho s hlavou vlčí v době po moru,
lidé, kteří mlčí v hovoru.
R: Vodní tříšť břehy třísní
kde se proud řeky kroutí,
matka loučí se písní
s princem v košíku z proutí,
tichý pláč skryje houští,
košík proudem když pouští,
snad pak nad hrází bobří
najdou rybáři dobří
malého krále, malého krále.
S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
lidé, kteří mlčí ve zpěvu.
Řeky plné vorů, místo vody kal,
z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
a jen šepot syčí křídlem kačením
v zemi, která křičí mlčením.
R: Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným,
nese tmou loďku z proutí
k hladinám nedozírným,
k hřbetům vln s bílou krajkou,
k fregatám s carskou vlajkou,
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále, malého krále ...
Κυριακή 28 Σεπτεμβρίου 2008
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο ΚΑΡΕΛ ΚΡΥΛ

ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο KAREL KRYL
KÁDRUJÍ MĚ
Kádrují mě v Americe, taky v Kanadě,
kádrují mě v republice ba i v úřádě.
A kdyby mě stokrát znali, zase by mě kádrovali,
vždyť to patří k politice, to je nasnadě.
Kádrují mě kolegové na své poradě,
čtyři vlády exilové, pátá na hradě.
S podpisem i bez podpisu, celá halda časopisů,
asketi i kořelové zpěvu na bradě.
Kádrují mě bolševici věrní línii,
dogmatičtí heretici v Kalifornii,
muzikanti kvůli saundu, španělové z andergraundu,
struktura i v opozici v český mafii.
Kádrují mě zdola zhora noví pánové,
příčinliví hoši z fóra v Hradci Králové,
důchodkyně, dorostenky, kátrováci z vépéemky
a demokrati, byrokrati, klerikálové.
Kandiduje strana ctnosti s dvěma Vasily,
nezvolenci z veřejnosti proti násilí.
V erotaxi horko ťažko, kandiduje lektor Kňažko,
v každým pádě na akádě hledaj posili.
Na Pasjenko čeká budaj, čeká v župánu,
že ho zase jednou udaj ve Vatikánu.
Zřek se totiž, to je k zlosti, černobůrskej národnosti,
takže novej zájomnosti nejde do plánu.
Letí Váša v jambojetu, letí do hradce,
kancelář má na klozetu, v křeslech poradce
a z buk straší na okoři, jeho děsní braniboři,
takže radši v Mrtvým moři letí koupat se.
Z leva z prava samozvanci v týmu sehránem,
každej šašek má dnes šanci stát se Reganem.
Věrka, Magda nebo Rita, usazeny u koryta,
jen ten chudák morogita chodí zmaganej.
Σάββατο 15 Μαρτίου 2008
ΑΔΕΡΦΟΥΛΗ, ΚΛΕΙΣΕ ΤΗΝ ΠΟΡΤΟΥΛΑ

ΓΡΑΦΕΙ ΚΑΙ ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο KAREL KRYL
BRATRICKU, ZAVIREJ VRATKA
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou bubáci,
vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci,
přijeli v hranatých železných maringotkách.
Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.
R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavřel jsi vrátka?
Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.
Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.
Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
bratříčku, zavírej vrátka! Zavírej vrátka!
Τετάρτη 9 Ιανουαρίου 2008
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο ΚΑΡΕΛ ΚΡΥΛ: "MORITURI TE SALUTANT"
ΤΡΑΓΟΥΔΑΕΙ Ο KAREL KRYL
MORITURI TE SALUTANT
1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
a šedé šmouhy kreslí do vlasů
[: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,
a pírka touhy z křídel Pegasů. :]
2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]
R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,
počkejte chvíli! Mé oči uviděly
tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!
Morituri te salutant, morituri te salutant!
3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]
4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]