ΠΕΤΡ ΚΑΜΠΕΣ!

PETR KABEŠ (1941-2005)

PROBÍRAL JSEM SE ŽIVLY A ONY MNOU
 
v kamenné věži
na studené vyvřelině
vyjímaje se jako strup na lysé lebce
probíral jsem se živly a ony mnou
v účtárně živlů
kazil jsem si za nocí oči a dikci
napínal čtyři smysly a pátý
nechal zacházet
jak rušičky které dolehly jen zřídka
do českého středohoří na okraji čech
takže jsem nebyl beze zpráv
o stavu a vývoji věcí času v různých rukou
když jsem vlastní rukou
překládal stav a vývoj počasí
když město v dáli viděl jsem
zdrobnělé jako odraz světel na oblacích
a věštil městu na příští den bezvětří
zahleděn do zítřka
očima oslněnýma
tou tmou
tou tmou když jsem se probíral
živly a ony mnou
vždy po třech hodinách jsem byl
KQW 1
vždy po třech hodinách jsem dával
424
takto jsem odmlkoval samomluvu řeč
kabalou čísel přeložitelných zpět
ve smysl smyslů
že zpátky vdechuje zem svoje zvratky
že vítr přibíjí mě na věžní zeď
že krušné hory zkruší pětihorní sirná poušť
za červeným
za zeleným okem vysílačky praskalo
a na všechno mé nevyřčené praskající
odpověď: rozumím, potvrzuji, konec
a jiné slovo zpátky ne
o lásce, která podobně se odmlčela
o mých ztracených rukopisech
o vězněném kamarádu
o rodinách které mají hlad
o tom že svírám na studené vyvřelině
prázdnou náruč jako bůh
když spustil svět
když pustil svět jak řetěz nespojitých dnů
o tom že jako on si pletu gramatické časy
že trvá toto vše
mé zprávy o počasí ty odmlky ta věznění ten hlad
že to trvá
že vyjímá se to jak strup na lysé lebce
nad jizvou která nesvědí a nesvědčí
nad jizvou která nezavře se
ačkoli rozumím: potvrzuji konec
do zítřka zahleděn
očima oslněnýma
tou tmou

dokončeno 1977