ΠΕΤΡ ΚΑΜΠΕΣ!

PETR KABEŠ (1941-2005)

TŘÍKRÁLOVÁ
(Václavu Malému)

Přišli jsme pozdě. Jesličky na boku
jak odlivem zavržená bárka.
Jak srna vyvržená pytlákem.
Slámu protkávala krev; ostatně krev
roubila od posledního nocování cestu sem. A tady:
jen plocha tesařské širočiny na forbíně
neposkvrněná. Odráží očím,
klopeným ve chvíli, na kterou koruny
nachystány klanět se,
zdrobnělé trupy cestující nebem:
bílé jak hvězdy, jenom zbrklejší.
Rozpažené, vrší se
na hlavách našich a pod kopyty zvířat,
mrazí náš návrat, němý. Říkávali prý
tomu tady sníh.