Τρίτη, 17 Σεπτεμβρίου 2013

ΓΙΑΡΟΣΛΑΒ ΣΕΪΦΡΤ!




JAROSLAV SEIFERT


PÍSEŇ O LÁSCE

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.

Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.

Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Kdyť má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti rúži na keři.

Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtú mých dotkl ret.

Kdo mé naději  však zabrání
- ani strach, že přijde zklanmání -,
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnejší bývá šílená.

Δεν υπάρχουν σχόλια:

Δημοσίευση σχολίου