ΖΑΧΡΑΝΤΝΙΤΣΕΚ!

JAN ZAHRADNÍČEK (1905-1960)


HRY

Chtěl bych být pískem a přijmout stopy
všech vašich kroků, slunných her,
chtěl bych být větrem a smazat stopy
perutí žalu vpodvečer.

Ó rty a ruce skrze listí
let dávných sotva spatřené,
snad najdu ještě ono listí
a teplo kdysi cítěné.

Snad hvězdy budou rozsety
kde si teď pro naděje hrajem,
kde zrakem mým jak světlým hájem
jdou zlatovlasé chvíle ty -

Však dálko, výško, podzime,
což jsou to ještě oči mé?


Το υλικό της ανάρτησης μάς το έστειλε η εικονιζόμενη φίλη του ιστολογίου κ. Katharine McPhee.