JOSEF HORA
OD
TÉ CHVÍLE
Od té chvíle, co se soumrak snáší
na zem tichou, na vody a města,
přimykají se sny duše naší
k tvarům věcí.
Rukou našich gesta
splývají se světelnými rytmy
listí, které vzdouvá se a sklání
po vánku ke světlu hvězd a v přítmí...
A jsme částí vesmírného vlání
pohledů a pocitů, jež prýští
v křehká srdce z tónů, barev, vůní,
z jejichž výhně roste naše příští
jako leknín z hlubin modrých tůní...
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου