Δευτέρα 25 Αυγούστου 2008
ΠΟΕ ΣΤΑ ΤΣΕΧΙΚΑ ΑΠΟ ΤΟΝ ΝΕΖΒΑΛ
EDGAR ALLAN POE
ANNABEL LEE
It was many and many a year ago,
In a kingdom by the sea,
That a maiden there lived whom you may know
By the name of Annabel Lee;
And this maiden she lived with no other thought
Than to love and be loved by me.
I was a child and she was a child,
In this kingdom by the sea;
But we loved with a love that was more than love-
I and my Annabel Lee;
With a love that the winged seraphs of heaven
Coveted her and me.
And this was the reason that, long ago,
In this kingdom by the sea,
A wind blew out of a cloud, chilling
My beautiful Annabel Lee;
So that her highborn kinsman came
And bore her away from me,
To shut her up in a sepulchre
In this kingdom by the sea.
The angels, not half so happy in heaven,
Went envying her and me-
Yes!- that was the reason (as all men know,
In this kingdom by the sea)
That the wind came out of the cloud by night,
Chilling and killing my Annabel Lee.
But our love it was stronger by far than the love
Of those who were older than we-
Of many far wiser than we-
And neither the angels in heaven above,
Nor the demons down under the sea,
Can ever dissever my soul from the soul
Of the beautiful Annabel Lee.
For the moon never beams without bringing me dreams
Of the beautiful Annabel Lee;
And the stars never rise but I feel the bright eyes
Of the beautiful Annabel Lee;
And so, all the night-tide, I lie down by the side
Of my darling- my darling- my life and my bride,
In the sepulchre there by the sea,
In her tomb by the sounding sea.
*********************
ANNABEL-LEE
Je to už mnoho a mnoho let
co v přímořském království
bydlela dívka, již poznali byste hned
podle jména Annabel-Lee -
ta žila jen jediné myšlence,
že má mne ráda tak jako já ji.
Já jsem byl dítě a ona též
v tom přímořském království,
a naše láska byla větší, než
láska a já a Annabel-Lee -
taková láska, že andělé
záviděli nám ji.
Tak stalo se, je to už mnoho let
v tom přímořském království
že vichřice změnila v ledový květ
mou krásnou Annabel-Lee -
a přijeli vznešení příbuzní
a odvezli mi ji,
aby ji položili do hrobu
v tom přímořském království.
Andělé sotva tak šťastní jsou,
tož záviděli mi ji -
hle! To byla příčina (jak každý ví
v tom přímořském království),
že přiletěl vítr z půlnočních mlh
a zabil mi mrazem mou Annabel-Lee.
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších, než my -
však moudřejších, než-li jsme my
a nejenom andělé z blankytného ráje
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.
Nevyjde měsíc, leč zbudit můj sen
o krásné Annabel-Lee
a nevyjdou hvězdy, leč roznítit zrak
mé krásné Annabel-Lee -
tak celou noc ležívám s bolestí
u krásné své mrtvé nevěsty,
v té truchlivé hrobce v přímoří,
v tom truchlivém hrobě při moři.
Μετάφραση στα τσεχικά: Vítěslav Nezval.
Εικονογράφηση: Pavel Růt.
Ετικέτες
ΑΓΓΛΟΦΩΝΗ ΠΟΙΗΣΗ,
NEZVAL (VÍTĚZSLAV),
POE (EDGAR ALLAN)
Εγγραφή σε:
Σχόλια ανάρτησης (Atom)
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου