ΖΕΝΟ ΚΑΠΡΑΛ!

ZENO KAPRÁL

SALÓNY

Kdo přijdou po nás, jací jsou; na to se ptát.
Ve studni bydlet, nehostinné Falklandy zřít.
Vyprázdní vítr rohy hojnosti
a manu spadanou budeme do mošen sbírat
hlídačům prahů zrovna u nosu.
Otevřou zářivé salóny dokořán chřtán.
Benátská zrcadla na stříbrných sloupech
k lustrům se otočí. Jako poslušné štíty
když u Syrákús hořely lodě. Blahoslavíš je,
ty, z kolonie chudých, zvlášť na majetku,
abys pak noci protančil před hovádkem?
Vždyť dost bylo zpěvu proradných Sirén
co plavci slyšeli až k zešílení stěžňů
na vratkém parketu po kterém pění vosk.
To bohyně zůstaly samy. Král odpadků
brázdí ulicí a hledá asyl zmaru.
Smíme-li volit, volíme vždycky špatně.