ΟΛΝΤΡΖΙΧ ΜΙΚΟΥΛΑΣΕΚ!

OLDŘICH MIKULÁŠEK (1910-1985)


ČAS VÍNA

    Jaroslavu Seifertovi

Stále nás něco zanechává stesku.
Kam letíte, husy? Kam, naše léta lichá?
Jenom váš křik jakoby navždy
vysoko ve vzduchu rozervaném visí
po zavraždění podzimního ticha –.
A taky je – čas vraždy.

Dřevce trčí z prsou vinohradu...
– Ach, zabili ho, ležím vedle něho –
a v prsou mých též něco krvácí,
v tom sklepě bez rozbřesku.
Už stále častěji tam scházím
po těch dvou schodech
samoty a stesku
a kolem srdce bázlivě se kradu.

Chce se mi napít trochu červeného...
Z vlastního nejlíp chutná.
A ani kapička se marně neztrácí.

Tak všichni nakonec
ze srdce svého jenom upíjíme –
a stále tišší a tesknější je loutna.

Το υλικό της ανάερτησης μάς το έστειλε η εικονιζόμενη φίλη του ιστολογίου κ. Marissa Tomei.