VĚRA JIROUSOVÁ (1944)
ZAKRÁTKOco by tu mohlo být co tu není
hladké naplavené dřevo hnědé peří
vlna za vlnou šplouchá na stěny domu
napospas
zatím ne ve vězení dva poutníci hledají
jiné břehy
a co je tu už co tu není
chřadnoucí sluneční tvor na podlaze
blázen na kopečku mi poslal zrcátko
stříbrnou rolničku
jsem taky zahodila
aby tě zítra potěšilo
že bude nebe každý den
na všech místech
stejně daleko od země
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου