ΓΙΑΝ ΣΚΑΤΣΕΛ!

JAN SKÁCEL (1922-1989)


VERŠE

Nikdy se nedostanu tam,
kam přesahuje v červencové noci strom.
To vím a letní noc mne učí dál.

U starých silnic včera káceli
a nikdo nevyhrabal z trávy vlhké třísky.
A bez ohně je práce dřevorubců smutná.

Tak proč bych kazil verš. Je vykácený.
Snad ještě dobýt z hlíny pařezy.
Vykopat temné stromořadí jam.



Από την ποιητική συλλογή «Smuténka», 1965.


Το υλικό της ανάρτησης μάς το έστειλε η εικονιζόμενη φίλη του ιστολογίου κ. Patrizia Hnatek.