FRANTIŠEK HALAS (1901-1949)
PRO PRAVOSLAVA KOTÍKA
Za větrem barev hrdost zření klíčí
a úzkost světla malíř utišil
Jak každá věc mu v rámu kouzelničí
a pokušení líčí z hravých chvil.
Ne kamsi tamsi syt sám sebou letí
ten obraz hledající rodnou zem
na vás je lem lem aspoň uviděti
musíte za ním jako za ptactvem
dívat se dívat když on tiše míjí
už z jeho tahu zahnízděni číst
vhroužit se v tvary vejít do linií
a jako ony touživě být čist.
Když zebe nebe domalovaného
a pro malíře obraz přestal být
zmlkněte slova okouzlení něho
a klekáníčka štětc; slyšte bít.
Pravoslav Kotík (1889-1970)
Δεν υπάρχουν σχόλια:
Δημοσίευση σχολίου